Hříšné sny
Hříšné snyHřeje to. Krásně to hřeje. Nejen ten ohromný zlatooranžový pomeranč,co se docela rychle sklání blíž a blíž k moři na hranici obzoru. Ale i zem, nasákla jeho žhavou silou,kterou se do ní téměř od úsvitu, až po setmění, opíral. Zavírám oči a hluboce se nadechuji. Proniká mnou ta kouzelná vůně mořské vody a všeho, co k ní náleží. Sedím v pomalu chladnoucím písku pláže a absolutně se tomu všemu oddávám. Náhle, naprosto nečekaně ucítím dlaně, které přikryly můj zrak. Trochu jsem...