Klasika

Kanec

Má kamarádka šla obětavě navštívit nemocného kolegu. Dílem byla zvědavá co mu vlastně může být, protože vždycky jen překypoval zdravím, dí1em doufala, že ho při této přátelské návštěvě "klofne"! A taky že ano. Pozval ji do pokoje, uvařil kávu, nalil skleničku a řekl, že si jen potřeboval odpočinout od své šéfové; která po něm chtěla, aby jí vždycky v polední pauze lízal píču. Zatímco mě kamarádce vyprávěl podrobnosti o tom co všechno šéfové musí dělat, přesunul se před ni, klekl si...

Číst celou povídku

Letní den

Byl jeden z těch dnů, kdy je vedro až odporné, a člověk všemožně hledá, jak by se vyhnul utopení ve vlastním potu. Nejde to vlastně jinak, než zapadnout někam k vodě a užívat si. Já se chodím koupat k opuštěnému lomu, a protože jsem toho dne čekal o něco vyšší návštěvnost tohoto půvabného místa, vyrazil jsem z domu už časně ráno. Slunce pražilo, jako by ho za to někdo platil, a já se už nemohl dočkat, až ponořím své tělo do chladivé vody. Ranní vstávání se mi vyplatilo. Byl jsem tu jen já a...

Číst celou povídku

Světlana

Přijel jsem do Pece pod Sněžkou po deváté ráno. Světlana mě očekávala u autobusu. Byla vysoká jako já, zpod pestrého kulicha se jí draly světlé lokny, měla bílou prošívanou bundu a jasně modré šponovky Odpověděl jsem na její inzerát, ona mě pozvala k sobě, byla to vlastně sázka do loterie, ale jak jsem ji spatřil, pocítil jsem příliv sympatie. Celý den jsme používali vlek zdarma, byla u něho zaměstnána. Když se opřelo do sjezdovky slunce, předvedla se mi ve svetru a já si uvědomil, že vypadá lépe...

Číst celou povídku

Matka a dcera

Pavel si ustlal přidělené lehátko a polštář dal hlavou Pak chodbičce. Často jezdil spacími vozy a měl už své ustálené zvyky. Podíval se po připraveném lehátku a pomyslil si, kdo s ním asi bude trávit tuto noc. Komu patří ta zbývající lehátka? Vše měl připravené, a tak si šel ještě zakouřit. Po chvilce k vagónu přispěchaly dvě ženy. Jak se později dozvěděl, matka s dcerou. Zatím ho ani nenapadlo, že by právě ony mohly být jeho spolucestujícími. Vrátil se do svého kupé a ke svému překvapení...

Číst celou povídku

Manželská vášeň

Tma byla jako v ranci. Postel divoce skřípala pod nárazy našich souložících těl a Dana se mě držela křečovitě jako klíště. Ne, že by to bylo nepříjemné, ale nevydržím dlouho dělat jen jednu a tu samou věc. Už to, že jsem souložil vždy v pátek večer, se mi začalo časem zajídat. Málokdy jsem měnil polohy nebo postup soulože. Prostě chtělo by to zase změnu. Jako kdyby uhádla mé myšlenky, počkala si Dana na můj orgasmus, nechala mě jen chvilku odpočinout, oběma rukama mi sevřela hlavu a tlačila si j...

Číst celou povídku

Nadržená

Jako vždy klofla Pavla prvního zákazníka až někdy kolem deváté večer. Odvedla si ho na pronajatý privát a hupsla do postele. Čekala, až si zákazník odloží a opláchne se. „Ženské nedovedou pořádně přirážet!" prohlásil už na ulici. „Neumí se pořádně kroutit v bocích a vůbec to jsou dost lenivé potvory Jen nadzdvihnou zadek a čekají, že chlap to všechno udělá sám!" Ujistila ho, že s ní bude naprosto spokojený. A proč taky ne? Řekla si v duchu. Vypadá pěkně. Poměrně mladý, vysoký, svalnatý...

Číst celou povídku

Na chatě

Bylo to tenkrát na začátku zimy, napadlo hodně sněhu, víc než obvykle. Procházela jsem se sama po prázdném náměstí, když mě najednou někdo oslovil Byl to můj dávný přítel, kterého jsem znala z diskotéky a dlouho už v našem městečku nebyl. Zeptal se mě, jestli bych ním nechtěla na víkend odjet na jeho chatu, že prý se tam chystá a nemá nikoho, kdo by jel s ním. Souhlasila jsem, protože nebylo co dělat a chvíle prožité s krásným urostlým mužem mě vzrušovaly. Kdy chceš odejet? Zeptala jsem se. Tak za...

Číst celou povídku

Nemocnice

Silný lék! Patřím k bytostem, které vlastně neexistují. Má to ale tu výhodu, že mohu vidět věci, které nikdo jiný nevidí. Jako onoho dne..... Jednou se já a můj penis možná rozhodneme sepsat paměti a v nich nesmí chybět ani ona lesbická orgie, o které se rozepíšeme. Jako kdyby se to stalo včera. Bylo to opravdu nedávno, kdy se mým očím naskytl kýžený výjev. Můžu děkovat Bohu za to, že pracuji jako uklízeč na nemocničním oddělení K. Chvála Bohu za všechny ty klíčové dírky a nedovřené dveře. N...

Číst celou povídku

Nepromarněná šance

Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho. Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, po...

Číst celou povídku

Sestry

Magdina sestra četla inserát nahlas: "Hledáme dobrovolníky pro medikální eksperimenty ve výzkumu virových onemocnění. Zdarma ubytování a strava, plus 250 tisíc korun po šesti měsících. Pro informace volejte na tel. číslo 0609 569972." Byli akorát napomínáni za neplacení nájemného za posledních půl roku a myšlenka příštích několika měsíců bez topení a teplé vody nezněla dvakrát vábně. A těch 250 tis. taky nezní moc špatně. "Tak se na to podívejme ...", řekla Lenka, její jednovaječné dvojče. "To...

Číst celou povídku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73