Zklamání ze splněného přání
Seděli spolu jsme po deseti letech v hospodě a on mi začal vyprávět o době, kdy chodil na střední školu a byl ubytovaný na internátě. Jestli to byla pravda nebo ne jsem netušil, ale krásně se to poslouchalo. „Když jsem tam nastupoval, měl jsem smíšený pocity. Vždyť to znáš, na jednu stranu se člověk těší na něco novýho, na druhou se obává toho, do čeho jde a co ho čeká. Chvilku to trvá než se člověk rozkouká, než se začne cejtit jako doma. Jo, dostali jsme ti pokoj úplně nahoře v podkroví, ...