Pavluša I
Procitla, když si Pavel přišel lehnout. Stará manželská postel zasténala. Muselo už být fůra hodin! Jana se v polospánku převrátila na bok a přitáhla si pokrývku až k bradě. Na noc vypínali topení, protože manžel a syn nesnášeli spánek v horkých přesušených místnostech. Jí byla chronická zima. Povlékala si péřovou deku a brala si teplé noční prádlo. "Jani?" Tiché oslovení ji vytrhlo z mlhy usínání. "Spíš?" Přisunul se za její záda. "Probudil jsi mě," odpověděla zastřeným hlasem. Prokutal se pod peřinu a položil jí ruku na bok. "Ano?" zeptal se. Ach bože! Byla unavená a tolik se jí chtělo spát… Pak si uvědomila, že Pavel zítra odjíždí na týdenní služební cestu. "Ano," souhlasila a snažila se, aby to znělo aspoň trochu ochotně. Vklouzl k ní a ona se přetočila zpět na záda. Věděla přesně, jak to bude probíhat. Nejdřív jí pohladí prsa, potom ji bude chvíli třít v rozkroku. Když se mu bude zdát, že už ji vzrušuje dost dlouho, položí se jí mezi kolena. Na tvář umístil polibek a začal rozepínat knoflíčky flanelové košile. Vsunul ruku do výstřihu, drsnými bříšky prstů přejel po bradavce. Zpevnila se. Hnětl polštářek prsu. Mohl by být ze začátku trochu jemnější, napadlo ji jako vždy. Někdy by mu to měla říct... Obě ňadra zpracoval podobným způsobem. Vískala mu při tom vlasy, aby projevila iniciativu. Potom vyhrnul košili, nezbytně nutnou dobu prodlel na břiše a stehnech a nakonec vmáčkl ruku mezi ně. Rozevřela nohy a zároveň přenesla svoji pozornost od porostu jeho hlavy do míst pod pasem. Topořil tak napůl. Začala ho přes slipy hladit. Omočil si prsty v ústech, protože byla úplně suchá. Musel dodat hodně slin, aby se mu podařilo vsunout jí ukazováček do těla. Vytáhl ho, znovu naslinil a přidal i prostředníček. Pohyboval jimi ve snaze probudit vášeň. Jeho erekce zesílila a napnula bavlněnou tkaninu spodního prádla. Přes ni laskala zbytnělý žalud. Inspirovalo ho to a začal se věnovat jejímu poštěváčku. Konečně zaznamenala trochu libé pocity a dala to najevo vzdychnutím. Svlékl si slipy, poklekl jí mezi nohy. Pohladil štěrbinu a řekl: "Jsi moc suchá, miláčku." Zašátrala rukou, nahmatala zásuvku nočního stolku a podala mu tubu s lubrikantem. Nanesl gel a vstoupil. Znervózňovalo ji vrzání postele. Vždycky měla strach, že se vzbudí Pavlík. Za pár let už mu dojde, co ty zvuky znamenají… Zatímco přirážel, položila ruku před Pavlovo břicho a hladila si klitoris ve snaze dosáhnout orgasmu. Aby nemusela nic předstírat. Dokázala už odhadnout jeho dobu. Dnes se hodně zpožďovala. Vzrušení stále nebylo dostatečné k tomu, aby nastoupila cestu k vrcholu. A když konečně začala vzdáleně tušit, že by se přeci jenom mohla udělat, pocítila horký příval semene v lůně. Falešně zavzdychala. Položil se jí do náruče, odpočíval, pak se odkulil stranou. Bylo po všem. Po chvíli se zvedla. "Jdu se umýt," zašeptala a odešla do koupelny. Když se přesvědčila, že nevstal za ní, zavřela se na záchodě. Sklopila víko, usedla a pokračovala v masturbaci. Teď byla vlhká, prsty dobře klouzaly. Soustředila se, aby byla co nejdříve a nezbudila Pavlovu pozornost dlouhou nepřítomností. Zvyšovala tempo a intenzitu hlazení, až konečně pocítila úlevu. Dávno už to ale nebyla ta rozkoš, jako kdysi. Po deseti letech manželství je to asi normální… "Přinesl jsem ti od ženských v práci nějakou kuchařku," oznámil jí, když se vrátila. Netušil vůbec nic. "Nainstaloval jsem ji na notebook." "Proč tam?" zeptala se zklamaně. "Jako bys nevěděl, že notebook okupuje Pavlík. Nemám šanci se k němu dostat." "Protože si ho můžeš vzít s sebou do kuchyně. Musíš se s Pavlíkem dohodnout. Jsi přeci matka!" "Dobře," rezignovala. "A co to vlastně umí?" "Údajně úžasný věci. Spočítá ti to kalorickou hodnotu pokrmu, dokonce snad i obsah živin a vitamínů. Pohraj si s tím než přijedu a najdi nějaký dobrý recept." "Tak jo," usmála se. "Udělám ti dobrůtku na přivítanou." "Miluju tě," zašeptal. "Já tebe taky," řekla něžně a přitulila se k němu. Za chvíli spal. Jana ještě chvíli poslouchala jeho pravidelný dech a pak usnula také. ~ "Měl by sis dělat úkoly!" obořila se na Pavlíka. "Napsal jsem si je, než jsi přišla z práce," odpověděl a dál mlátil do klávesnice, až duněl celý notebook. "Klidně se podívej." "Opravdu? No, musím tě pochválit. Tak se mi to líbí. Ale, co kdybys to příště udělal obráceně?" "Co?" "Mohl bys hrát hry, když jsem v práci, a učit se potom." "Proč?" "Nebudeme se muset hádat o notebook. Už bych se ráda podívala na tu kuchařku." Neodtrhl oči od obrazovky. "Pěkná kravina," prohlásil otráveně. "Jenom to zabírá paměť. Máš nahoře na kredenci padesát knih a stejně podle nich nevaříš." "Protože většinu těch receptů umím zpaměti," zasmála se. "Podívej, Pavlíku," snažila se po dobrém, "mám teď chvilku času. Ulož si to a pusť mě k tomu, nebo mačkám Escape." "Mami!" "Nezlob mě, nebo…!" "Jsi hrozná!" Mlaskl záhlavek. Chlapec se uraženě nasupil. "Nemůžeš věčně jenom sedět u počítače," snažila se omluvit svůj čin. "Není to zdravé. A navíc zblbneš!" "Jakoby táta dělal něco jinýho," ozval se dotčeně. Na to neměla argument. Nicméně se pokusila: "Táta pracuje!" Nakonec se s Pavlíkem přeci jenom dohodla. Otevřela kuchařku a napadlo ji: "Co kdybychom ji přetáhli do tátova počítače? A bude po problému!" Udiveně na ni koukl. "A ty znáš heslo?" "Cože?" "No heslo. Má ho přeci zamčenej." "Ne, to neznám…" Nechápavě zavrtěl hlavou. Pohlédl na ni s despektem. Vzal mičudu pod paži a odešel ven. Chvilku zaraženě seděla. Zamčenej? Nesmysl. Proč by si doma zabezpečoval počítač? Před kým? Pavlík si určitě vymýšlí. Ale pochybnosti hlodaly. Nakonec se zvedla a zamířila do pracovny. Uprostřed monitoru umíněně svítila tabulka požadující heslo. Nechápavě zavrtěla hlavou. V práci měli také zabezpečené počítače, ale všichni používali jako hesla svoje křestní jména. Často se totiž stávalo, že bylo třeba najít něco důležitého u nepřítomného kolegy. Nepředpokládala, že by se jí podařilo rozluštit Pavlovo heslo. Přesto ji něco nutkalo k tomu, aby naťukala na klávesnici Pavel. Nic. Spíš by jí vyrazilo dech, kdyby se strefila. Zkusila svoje jméno a jména všech blízkých příbuzných, velká i malá písmena, s diakritikou i bez. Nic. Zasmála se svojí naivitě a chystala se počítač vypnout. Pohled jí padl na fotografii pod sklem pracovního stolu. Byli na ní všichni tři, na výletě na Rabí. Požádali tenkrát o službu průvodce. Zkusila ještě napsat Pavlik. "Heslo není správné. Zadejte nové heslo…" Vždycky si myslela, že pojmenovat děti po sobě mohou jen rodiče s absolutním nedostatkem fantazie. Ale v roli nastávající matky změnila názor. Asi byla příliš mladá a hloupá. Pavel měl dlaň položenou na jejím břiše. Začínající těhotenství na ní ještě nebylo znát. "Chtěla bych, aby se naše první dítě jmenovalo jako ty," řekla. "Zavoláš Pavle a přiběhneme dva," smál se. "To nevadí. Myslím, že je to nejhezčí jméno na světě." Protestoval, ale zalichotila mu. Nakonec souhlasil. "A když budeme mít holku, bude to Pavluška." "Snad Pavlínka," opravila ho. "Ne, Pavluška, trval na svém. Smála se: "Až bude velká, budeš jí říkat Pavlušo?" Narodil se chlapec. Pavel si moc přál ještě holčičku, ale už to nějak nešlo… Zcela mechanicky napsala do rámečku Pavlusa. Bingo! S provinilým pocitem zírala na plochu posetou ikonami. Co to vlastně dělám? Zamířila myší ke Startu, pevně rozhodnutá počítač vypnout. Ještě nedávno ho mohl používat kdokoliv. Pak přinesl z práce notebook a přeinstaloval na něj Pavlíkovy hry. To by ještě dokázala pochopit. A teď ta kuchařka. A vysoké účty za telefon. Co se děje? Spustila Průzkumníka a začala se prohrabávat v adresářích. Blbost. Proč si asi tak může chlap zamykat počítač? Napadly ji dvě věci. Tajné pracovní soubory a sprosťárny. První možnost ji nezajímala, rozhodla se prověřit tu druhou. Hledala obrázky. Byly tam! Shovívavě se usmála a pár si jich prohlédla. To je ale pokrytec! Před ní si hraje na svatouška a odmítá přinést z půjčovny porno, i když ona by se s ním na něco takového klidně podívala. A tady je složka nabitá sexem, že jí div oči nevypadnou z důlků! S pocitem, že našla, co chtěla, vypnula počítač. Nemohla usnout. Myšlenkami byla stále v pracovně. To kvůli těm obrázkům vysedává u počítače každý den do noci? Žárlit na nějaké fotky jí připadalo nedůstojné, ale přeci jen… Opatrně nahlédla do dětského pokoje a přesvědčila se, že Pavlík tvrdě spí. Potom vešla do pracovny. Zavřela za sebou dveře. Pavlusa. Vzpomněla si na telefonní účet a napadlo ji podívat se na internetové adresy. V přehršli odkazů objevila erotické servery. Zaraženě seděla. Neblázni, říkala si, nic na tom není! A udělal dobře, že zamkl počítač. Pavlík je známý šmejdílek. Znovu otevřela adresář s obrázky. Jistě si uložil jenom takové, které se mu líbí. Které ho vzrušují. …Co ho doopravdy vzrušuje? Spustila Slideshow. Žádné hrozné tajemství neodhalila. Jen krásné ženy, krásná ňadra, krásné zadky a genitálie vystavené objektivu. Jednotlivce, páry a skupinky v akci. Přikrášlený svět čistého sexu. Nic nového pod sluncem. A přeci. Vědomí, že sleduje něco, co mu ohřívá krev, na ni mělo zvláštní účinek. Ruka jaksi mimoděk sklouzla do klína. Celé tělo zcitlivělo, připravené vnímat doteky. Dech se jí krátil. Něco takového už dlouho necítila. Nechtěla se toho vzdát. Skoro zapomněla, jaké to je. Ach bože, miláčku, proč tu nejsi se mnou? S rukou volně položenou v místě kde se sbíhají stehna a se zavřenýma očima si vychutnávala vzrušení, rostoucí pouhou myšlenkou. Myšlenkou na Pavla a na vlastní tělo, které náhle hoří stejně jako před lety. Přitlačila na podbřišek. Pod látkou noční košile nahmatala tvary pohlaví a její prsty způsobily, že se nervovými vlákny rozběhly k mozku sladké vjemy. Vedla ruku níž a flanel nasákl vlhkostí. Překvapeně povzdechla. Poposedla, oddělila kolena od sebe. Hladila mokrou látku lnoucí k rozkroku, až se přilepila a obkreslila záhyby vnějších valů i vyvýšeniny v jejich soutěsce. Poslouchala svůj dech a hltala nebeské pocity. Myslela na Pavlovu náruč. Druhou rukou vklouzla do výstřihu. Zlehka se dotýkala hebké pleti prsu, laskala růžový koláček se zjitřeným hrotem. Se stejnou něžností bloudila mezi stehny, plochou všech čtyř prstů sjížděla přes klitoris až k hrázi a vracela se zpět. Vznášela se na obláčku slasti a mohla by tak činit do rána, netoužit po vyvrcholení a jen se opájet poznáním, že ještě žije. Přestože nepřivolávala orgasmus, věděla že přijde. Tak brzy nebo tak pozdě, jak si bude přát. Pomalým, rytmickým hlazením se látka mezi nohami vysouvala stále výš, až se vyhrnula na břicho a prsty zavadily o chloupky ohanbí. Jana se zhluboka nadechla. Odsunula židli dál od stolu, zvedla bosé nohy ze země, pokrčila kolena, široce je roztáhla a opřela chodidla o hranu desky. Vzrušeně se zadívala na svoji polohu, na otevřený klín. Znovu zalitovala, že je sama. Silněji zmáčkla ňadro a také dole se vrátila k prameni rozkoše. Prsty se už cíleně zaměřily na klitoris, bříško prostředníku po něm krouživě plulo, ostatní prsty hnětly okolí. Tiše sténala. On jí chyběl. Chtěla cítit nárazy v klíně, vědět, že není sama v tom záchvatu vášně. Přidala druhou ruku. Prsty vklouzly do otvoru, pronikaly hlouběji a mělčeji. Dusila výkřiky. Pohybovala pánví, přirážela proti vlastním rukám, stůl vydával skřípavé zvuky. Pak se dostavil vrchol. "Pavle!" zajíkla se a vnímala doznívající orgasmus. Oči ji pálily. Vrátila zdřevěnělé nohy na zem, přetáhla košili přes kolena, jakoby ji někdo mohl vidět. Z monitoru civěla jen černá plocha okna. Slideshow doběhla. Ukončila program. Tělo ještě vyzařovalo příjemné pocity. Nechtělo se jí spát. Otevřela internetový prohlížeč a vyzkoušela pár adres z Bookmarks. Než vypnula počítač, klikla na ikonku Průzkumníka a ještě chvilku probírala adresáře. Kdoví proč. V Dokumentech objevila složku Korespondence. Zvědavě ji otevřela. Skrývala další složky s pracovními názvy. Ne… ne všechny podadresáře měly pracovní název. Jeden z nich se jmenoval zvláštně. Julie. Julie? Chvíli bojovala s pokušením, až nakonec podlehla. Dvakrát klikla. Přelétla očima obsah adresáře. Jednotlivé soubory byly označeny zdánlivě nesmyslnými čísly. Jeden z nich otevřela. Byla to kopie elektronické zprávy od "Julie". Julie? S jakou Julií si může Pavel psát? Pokud veškeré soubory uložené v této složce jsou kopiemi mailů od záhadné Julie, pak jich ta žena poslala tolik, že by to vystačilo na román… Cítila se dost mizerně, když se pustila do čtení otevřené zprávy. Ale cítila se mnohem mizerněji, když ji dočetla. Začínala oslovením: Milý Denny! Nejdřív ji to překvapilo, ale pak si všimla, že i e-mailová adresa, na kterou přišla, obsahuje před zavináčem stejné jméno. Denny. Pavel si říká Denny! Četla dál: Měla jsem příšerný den. V práci blázinec, klienti se hrnuli jako zběsilí. K večeru už mi šla hlava kolem z těch primitivních dotazů, které by snad nevymyslelo ani dítě v první třídě. Někdy je opravdu nad lidské síly vysvětlovat stále dokola jedno a to samé. A večer jsem pak musela absolvovat povinnou návštěvu tchýně. Neustále by nám chtěla řídit život, začínám být s asertivitou v koncích. Teď mám konečně klid. Manžel spí jako dřevo a já jsem volná! A víš, co udělám? Zamknu se ve svém pokoji s vibrátorem. Podívám se na pár obrázků a pak si pustím ten poslední záznam od tebe. Načerpám inspiraci a pořádně si to užiju. Jsem tak ráda, že se ti povedlo přemluvit mě, abych sebrala odvahu a šla si tu pomůcku koupit. Mám už malý plán: Nejdřív se s ním pomazlím. "To snad není pravda," vyděsila se Jana a s vytřeštěnýma očima četla dál: Spustím ho. Je úžasné masírovat prsa, břicho, zadek a stehna tou příjemně drnčící věcí s tak skvělým tvarem! A až se dostanu do varu, dám ho mezi nohy. Tam patří! Nejdřív ji celou objedu a pořádně prokrvím. Rozetřu šťávu. Pak přiložím žalud k poštěváčku a vyladím vibrátor na nejnižší rychlost. Aby zezačátku jen tak lehce šimral. Dírka se zatím otevře a rozdychtí. Pak jí ho dám vychutnat a rozjedu ho při tom, co to dá. Nedopřeju jí pokoj, dokud to na mě nepřijde. Užiju si to, nechám ji vychladnout a zatím vrátím žalud na poštěváček, aby mu to nebylo líto. Udělám ho jenom vibracemi. Už se celá třesu! Jdu zamknout. Vím, že jsi s ženou v divadle a až se vrátíš a začneš tenhle mail číst, možná budu ještě řádit. Ozvu se, jak to šlo a kolik bylo orgasmů. Julie. To Jana opravdu nemusela vědět. A už vůbec neměla odvahu zjišťovat, jak na tohle reagoval ,Denny`. Seděla jako opařená, srdce až v krku. Tak často jí šeptal, že ji miluje… Naposledy ten večer, než odjel. Co se však stalo s jejich vášní? On vysedává noc co noc u počítače a kdoví, co prožívá před zářícím monitorem. K ní pak přichází jen proto, aby splnil povinnost, o kterou ona ani nestojí, protože z ní únava z ubíjející jednotvárnosti vysála touhu po sexu… Opřela lokty o stůl a vložila obličej do dlaní. Co teď? POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.