Erotické povídky - porno, incets, gay a tisíce erotických povídek zdarma na erotickepovidky.biz

Když se asi po hodince spánku Tonča probudila, svým vstáváním z postele vzbudila též Karla. Vidouce, že je taktéž vzhůru, k němu pravila: „Vezměte si košili, abyste se nenachladl. Já vám to zatím přestelu a půjdu si lehnout k sobě do komory.“ Karel se zatím posadil do křesla a, oblékaje se, pozoroval Tonču, jak ještě celá nahá mu ustýlá postel. Její zadnice byla tak nádherná, že si Karlův ohon opět stoupl. Když se pak na něj ještě vyzývavě podívala, Karel to již nevydržel, přistoupil k ní a vrazil jí čuráka do kundy tak prudce, až v posteli zapraštělo. Popadnuv ji za kozy, počal na ní rejdit sem a tam. Na břiše cítil její žhavé půlky, což ho rozněcovalo ještě více a tak nutilo k stále prudším tahům. Nervy měl napjaty až k prasknutí, neboť ta potvora se pod ním vypjala tak podivně, že musel dávat pozor, aby mu nevyklouzla. Když pak Tonča v milostné křeči stáhla svoji dírku kolem jeho mužství, tisknouc ho svým vnitřním svalstvem tak silně, jak jen mohla nejvíce, Karel to již nevydržel a vystříkal do ní vše do poslední dávky. Tonča byla o něco později hotova také. Prožitkem svého orgasmu mu tak mačkala jeho zvadlý ocas, až mu to působilo nebývalou bolest. Rychle se proto od ní odtrhl, dal jí dobrou noc a ulehl do postele. Usnul dříve, než za ní zapadly dveře. Na druhý den se probudil teprve v poledne. Ustrojil se a sešel dolů. Obě dámy již byly v zahradě a on se jim jal omlouvat, že tak dlouze spal. „Po včerejším dni není divu,“ řekla teta. „Cesta byla jistě velmi únavná, a zvláště lokálkou. Kdybys byl dříve napsal, mohli jsme ti poslat kočár až na hlavní nádraží.“ „Tatínek dnes také přijede?“ zeptala se tety Emy její dceruška. „Ano. Kvůli tobě, Karle,“ otočila se s těmito slovy Ema na Karla. „Tonča pro něho pojede na dráhu.“ „A i já mu pojedu naproti. Smím, matinko?“ žadonila Máňa. „Ovšem, že smíš. Bude jej to dozajista velmi těšit.“ „Jak dlouho musíte jeti povozem?“ ptal se Karel, protože tušil hrozné věci. „Jedna hodina cesty povozem, lokálkou dvě. To dělá dohromady tři hodiny.“ „To musíte vyjeti časně,“ obrátil se Karel na Máňu. „To já pojedu ihned po obědě a v městečku si něco koupím.“ „A my si spolu uděláme procházku,“ usmála se na Karla teta. „S radostí, tetinko.“ Po skončení tohoto rozhovoru zamířili všichni tři společně do jídelny. Tonča, která podávala oběd, byla jako kytička, vymydlená, v bílé zástěrce. Točila se hbitě kolem stolu a neměla ani po předešlé noci kruhy pod očima. Oběd byl výtečný. Paní teta k němu poručila podávat kaviár, celerový salát, vajíčka s rýží a i jiné chutné věci, které Karlovi přišly velice vhod. Teta se zájmem pozorovala, jak mu velice chutná, a pravila, jen ať se důkladně posilní. Po obědě se Máňa šla nachystat na cestu. Karel odešel taktéž do svého pokoje, protože po jejím odjezdu měl jíti s paní Emou na již zmiňovaný výlet. Bylo půl třetí, když sestoupil dolu turisticky oblečen. Paní Ema jej však přijala, k jeho velkému překvapení, pololežíc na otomaně, oděna jen ve vzdušný župánek, který nebyl ani úplně zapjat. Tu se jedna její nožka svezla na podlahu a tetinka, dívajíc se na Karla, pravila: „Venku jest hrozné horko, milý Karle. Počkáme, až se trochu ochladí, Mezitím si můžeme pohovořit.“ Karel tušil, co bude následovat, a šel si s dovolením tetinky obléknout něco lehčího. „Již jsem na to myslela. Nejlépe bude, když si oblékneš pyžamo. Půjčím ti za tím účelem jedno od manžela. Oba jste asi stejné postavy, takže by ti mělo padnout.“ Na ta slova ihned vytáhla z prádelníku hedvábné modré pyžamo. „Nemusíš chodit nahoru k sobě do pokoje, ale můžeš se převléknout u nás v ložnici.“ Karel se tedy převlékal do pyžama, když tu náhle bylo zaklepáno na dveře ložnice a dovnitř vstoupila paní Ema. Byla rovněž převlečena do hedvábného pyžama. Vyhlížela velice roztomile. Její poprsí zvedalo kabátek od jejího pyžama do neuvěřitelné výše. „Nemohla jsem se tě dočkati, převlékla jsem se tedy rovněž. Nemáš snad nic proti tomu?“ Karel jí šel kvapem vstříc, kleknuv před ní na kolena, objal její vypjaté boky a zvolal: „Ach, jak jsi krásná.“ Paní teta zašeptala: „Blázínku,“ a přitáhla jej k sobě blíž. Když usedala k oknu na medvědí kůži stáhla jej při tomto pohybu k sobě. Vzápětí povalila Karla na záda a počala jej líbat. Rejdila mu jazykem v ústech a posléze jej počala dráždit divnými polibky špičkou jazyka v uchu, což Karla přivádělo téměř k šílenství. Lechtalo ho to a zároveň mrazilo po celém těle. Nervózně hledal knoflíčky na jejím kabátku, až se mu jej konečně podařilo rozepnout. Ihned se ven v celé své kráse vyvalilo nádherné poprsí. Byly to obrovské kozy, trochu měkké, ale každá se dala obsáhnouti jen oběma rukama. Vzápětí kabátek letěl kamsi do kouta. Karel vilností neodolal a počal její tělo líbati. Nejprve se zaměřil na chloupky v podpaží, zatímco Ema mu jezdila špičkou prstu pod pyžamem na břiše. Po chvíli, dosti již podrážděn, strhl Karel z paní Emy i kalhoty od pyžama, poslední to díl oblečení, který ihned letěl také kamsi do kouta. To byl ale pohled, který se mu teď naskytl. Zdálo se mu, že pod jejím břichem, jež bylo poněkud vyklenuté, spočívá nějaké zvíře. Takovou spoustu chlupů ještě v životě neviděl. Její slepička byla úplně v tom houští schována. Když se trochu pokochal svým pohledem na jejím těle, pohrabal se v její píči a poškádlil poštěváčka, až byl tento celý vlhký, položil se na Emu a ihned zavedl svého samečka do kýženého místa, kde se tento zakrátko cítil jako doma. Rty obou se spojily k polibku, při kterém Karel cítil, jak její jazyk dychtivě chlemtá v jeho ústech. Zvolna zatím do ní bodal pravidelnými rytmickými tahy, rozumně ustávaje, jakmile vycítil, že by již mohl býti hotov. Chvílemi jej musel dokonce vytáhnouti úplně. Když jej do ní znovu zarážel, pociťoval při tom dvojnásobnou rozkoš. Konečně ona zaryla svoje nehtíky do jeho rukou, až pocítil takovou bolest, že by byl následkem toho téměř vystříkl své sémě do jejích vnitřností. Oponoval se ale přeci jen a zastavil své pohyby ihned poté, co narazil svůj obrovský, krví nalitý, ocas až po kořen do její pochvy. Při tom ucítil, jak se počala Ema pod ním svíjet a šťáva, která se v ní uvolnila, počala se prodírati kolem Karlova kanára ven, přičemž jí stékala po stehnech mezi půlky její prdele. Ema se při tom tvářila tak blaženě, že Karel počal toužit po stejném požitku, a začal proto ihned svůj milostný tanec, a to dokonce s takovou prudkostí, že při tom vypadal jako býk. Záhy i on ucítil blaho po celém svém těle. V ohonu mu zacukalo, že jej honem co možná nejvíce hluboko zarazil paní Emě do její kundy. Ta se k němu silně přitiskla, neboť cítila, jak jí Karlova tekutina jako láva proudí do těla. Oba se i dále činili ze všech sil… Po několika číslech ale najednou zůstala paní Ema pod Karlem pouze apaticky ležeti. Karel však na nic nebral zřetel, nemeškaje vůbec, obrátil ji na břicho, zvedl její zadnici do výše a počal jí v kundě svým ocasem takový tanec, že v tu ránu do Emy vjela nová, nebývalá síla. Narážela se na jeho ocas tak zuřivě, až jej chytal strach o úd. Oba současně pocítili, že chvíle, která jim přinese úlevu, nedá na sebe dlouho čekati. A tu již v Karlově údu zase zacukalo a znovu a znovu vstřikoval svoji zásobu do paní Emy. S novým elánem chtěl pokračovati dále, avšak Ema se mu sesmekla z údu, lehla si naznak, roztáhla nohy a v tu ránu se jí z kundy vyvalilo takové množství mrdiny, že až žasl. Po tak dlouhé práci, kterou měli oba za sebou, však nebylo divu. Po tomto výtoku směsi jeho semene a jejích vlastních milostných šťáv zůstala ležeti úplně bez dalšího zájmu o jeho bujný ohon, který však dosud čněl stále do výše. Byla jako bez sebe. Karel si ale nijak nezoufal. Vrhl se obličejem mezi její poloroztažená stehna a počal lízal její kundičku, která mu doposud připravila tolika rozkoše. Jazyk se mu jen míhal. Ve své vášni ji lízal jako divý. V tom Ema povolila nohy, a tak mohl jeho jazyk vniknouti i hluboko dovnitř její lasturky. Po chvíli jej ale jemně odstrčila od své kundy, odkud počala opět ven prýštit její šťáva. Vzápětí si přitáhla Karla k sobě a přitisknuvše jeho ústa ke svým rtům, počala vrtěti svým jazykem po jeho. Zpozorovavše o malou chvíli později, že jeho kolík stále ční do výše, poklekla pak nad jeho vyčerpaným tělem a vstrčila si jeho úd do své pusinky. Vyhlížela při tom jako klarinetistka. Poté, co opět přešli k normální souloži, osedlala si paní Ema Karla jako koníčka. Poskakovala při tom na něm, jakoby opravdu jela na koni. Znovu a znovu se nabodávala na jeho čuráka a vrtěla sebou na něm. Karel, chtěje vše již ukončiti konečným výstřikem, prohýbal své tělo do výše, neboť často se jeho úd, protože její škeble byla již hodně rozevřená, takto ocital ve vzduchu. Tu prosil, škemral a stahoval ji opět na sebe. Pociťoval vždy chvilkovou úlevu, když zase jeho pyj zajel do jejího otvoru. Tato úleva se ale zase proměňovala po několika tazích v nesnesitelné trápení. Když už se domníval, že bude konečně moci do ní nastříkati své nekonečné množství mrdiny, tu se ona vzchopila a s podivným úsměškem na rtech mu chtěla utéci z pokoje. V mžiku Karel stál a, jakkoli mu jeho ztopořený úd nedovoloval rychle běžeti, přeci jen byl dvěma skoky u ní. Popadl ji ihned jednou rukou za kozu a druhou za zadnici, přehnul ji přes postel, vrazil do ní prudce svůj ohon a dvěma tahy nalil do ní svou žhavou lávu. Svíraje ji mocně pod sebou, a dál do ní bezostyšně bodaje, vystříkal se konečně dlouhým, asi minutovým proudem. Vyplnil tak celou její dutinu svým semenem. Toto úžasné množství, které do ní naládoval, se přímo trhalo z jeho vnitřností. Vzápětí na to zcela vyčerpán klesl na pohovku. Zatímco klidně ležel, počala Ema svůj odvetný obřad. Nejprve mu lízala pupek a poté se dostala i na kořen jeho schlíplého ocasu. Jakmile se pyje dotkla svým jazykem, počal tento opět pomalu stoupat. Rejdila mu jazykem po pytlíku a dostala se i pod něj. Poté se vrátila na samotný peň doubku, rostoucího stále více do výše. Otevřivše tu úplně svá ústa, ponořila hlavu jeho kladivouna, přidržovavše si jej jednou rukou, do nich a začala jej olizovat jazykem. Karel tímto zase úplně ožil. Když se na ni podíval, viděl, jak s vytřeštěnýma očima nechává vykluzovati a opět si zasouvá jeho opět trčící ocas tak hluboko do svých úst, že se jím málem dusila. Třela si jím o vnitřní strany tváří, pohrávaje si při tom prsty své druhé ruky s jeho pytlíkem. Karel byl opět blízko šílenství, neboť toto bylo mnohem rafinovanější než soulož. Ukojení se zde protahovalo do nekonečna, až se mu ocas napínal jako palcát. Jeho myšlenky spolu s pohledem na její překrásnou hlavu, jejíž výraz zůstal mu i při této proceduře zcela v mysli zachován, vystupňovaly jeho rozčilení k takovému bodu, že poznal až úplný vrchol blaženosti. Vzápětí cítil, jak se v jeho těle trhají kusy rosolovitého semene, prolétají močovou trubicí a řítí se s nebývalou rozkoší do úst této bytosti. Ema vzápětí stiskla svými rty jeho čuráka tak, že až pocítil lehké mrazení po celém těle… Když se probral, uviděl již umytou tetu, kterak se nad ním sklání a šeptá: „Drahoušku, jest již šest hodin. Budeme se muset obléknouti.“ Na ta slova ihned vyletěl a začal se ve spěchu oblékati s obavou, aby ho zde strýc náhodou nepřistihl. Když se konečně oba ustrojili, vykoukli společně z okna. Na konci údolí zahlédli blížící se kočár. „To jsou oni,“ řekla teta prostě. Zatímco se společně vykláněli z okna, Karel ji pevně objímal, maje při tom své ruce na jejích prsou. „To bude ještě čtvrt hodiny trvat, než oni přijedou,“ pravila dále a sáhla mu do poklopce. Jeho stahovák se dotykem jejích prstů ihned znovu postavil. Poté si sama vzadu vyhrnula sukně do výše, až se nad sebou objevily obě její chlupaté dírky. Stále na sobě totiž ještě neměla kalhotky. „No, na co čekáš? Tak rychle, ještě jednou na rozloučenou,“ pravila a ještě více se naklonila z okna. Karel, který po celou dobu stál za ní, ihned ponořil svého čuráka do její spodní díry. Z venku stále hlasitěji a zřetelněji slyšel hrkot kočáru, a proto do ní šťouchal, jako by mu šlo o život. Když byl povoz již blízko, Ema mu počala z okna mávat šátkem. V tu chvíli konečně vystříklo jeho, přímo v zoufalství se shromažďující semeno, do paní Emy. Tato měla však v sobě ještě tolik duchapřítomnosti, že se ještě více narazila na Karlův kolík, aby jí ani jedna jeho kapka neunikla. V tom již ale povoz zastavoval před vilou…