A nadešel dlouho očekávaný pátek. V předcházejících dnech jsem prostudoval všechnu možnou literaturu (a neměl jsem jí málo), snažil jsem se omezit onanii, jen abych neselhal a aby všechno vyšlo. Chtěl jsem co nejvíc využít štěstí, které mě potkalo. Ani můj spolubydlící samozřejmě nevěděl, kam jedu na neděli. Večer předtím jsem Aničce zavolal, chtěla jet na chatu a tak jsme se sešli v pátek pozdě odpoledne na nádraží. Nejeli jsme moc daleko, měla malou chatku v dost hustě zastavěné osadě kousek ...

Bohužel, za pár dnů po tomhle bližším seznámení jsem Milušku ztratil z dohledu, přešla na jiné oddělení. Ale osud byl ke mně milostivý a nenechal mě dlouho čekat. Začal jsem už chodit o berlích a rehabilitovat. A moje rehabilitační sestřička... to byl kus ženské, i když jinak než Miluška. Menší, nedá se říct tlustá, spíš dost plnoštíhlá, s výrazným pozadím a nezanedbatelným, i když proti Milušce stěží polovičním poprsím, takový ten roztomilý zadečkový typ. Věkově byla proti mě "jen" o...

Jako studentovi v prvním ročníku na vysoké škole se mi stal při menší dopravní nehodě nepříjemný úraz. Měl jsem komplikovanou zlomeninu nohy a tak jsem byl nucen strávit několik neděl v péči nemocnice ve městě, kde jsem studoval. Nebyly to ztracené týdny, právě naopak. Hlavně proto, že jsem tam potkal dvě krásné ženy, díky kterým jsem je pohlavně "našel" a poznal nádhery mazlení a milování. Zezačátku jsem musel pořád ležet, nemohl jsem se ani moc pohybovat, a času jsem využíval k dohánění uče...

Do svojí tety Boženy jsem byl zamilovaný odjakživa. Nevím proč, ale už jako malému klukovi mi připadalo, že právě ona je ideálem ženské krásy. Přitahovalo mě všechno, co s ní jakkoliv souviselo. Vzrušovala mě její vůně, její oblečení, a když si to tak uvědomuju, vlastně mě vždycky vzrušovala její všestranná ženskost. Byla urostlá, dost plnoštíhlá, vysoká, s poprsím, které bylo nepřehlédnutelné, ať na sobě měla jakékoliv oblečení. Na strejdu jsem samozřemě žárlil, chtěl jsem mít Božen...

Byla to jedna z mnoha služebních cest. Byl večer, na ulice dopadaly ledové kapky jarního deště a jaro bylo pořád někde v nedohledu. Seděli jsme s kolegy na pokoji a dopíjeli láhev vína z hotelové lednice. Nebylo nic moc. Prostě hotelové víno. Klábosili jsme o nesmyslech a mezi tím jsem z počítače odesílal nějaká data na zítřejší jednán. Šlo to zoufale pomalu. Vlastně vůbec ten dnešní večer šel zoufale pomalu. Měli jsme za poslední tři dny nasezeno pomalu patnáct set kilometrů v autě a tak důvodů k ...